Tak sedím, popíjím Rooibos, do toho poslouchám Lost For Words z alba The Division Bell a přitom mi mírně fouká chladný vánek na nohy při otevřeném okně. A tak si říkám, že už je celkem kvalitní kosa v podvečer. Jakpak by nebylo, když je můj pokoj něco málo přes deset metrů od břehů řeky Svratky. Ale i tak už jsou rána i večery chladné, vlhké a studené a ve svých starých kostech a ještě starším těle začínám cítit, že se blíží pomalu, ale zcela jistě pozdní podzim. A myslím si, že album Division Bell je pro takové dny zcela stvořené.
