Někdy jenom tak sedím a přemýšlím o své podstatě a v myšlenkách mi hlavou prolétávaní střepy vzpomínek a událostí, které tvoří náš život. Život jako takový musí být něčím opravdu neobyčejně zvláštním, protože má tolik skrytých vlastností, o kterých mi sami ani možná nevíme. Často přemýšlím nad tím, jaký vlastně svět je? Je opravdu výjimečný. Země má bezesporu své místo ve vesmíru, které je pro nás domovem a zároveň planetou, na které žijeme. Ale vesmír je něčím ještě mnohem větším, snad tak velkým, že naše představivost i v těch nejhlubších fantazírujících myšlenkách a abstraktních jevech zdaleka nestačí na to, abychom si tuto velikost představili. Možná že je opravdu nekonečný, ale možná také ne. Jestli skutečně každá událost v našem životě má skrytý význam a smysl, tak naše skutky na nich bezesporu závisí. Celá příroda ale je postavena na zákonech, které jsou prakticky dokonalé, ale zároveň neobyčejně křehké... jestliže naše skutky, které činíme v životě se ozývají až do nekonečné věčnosti mají nějaký smysl, tak je existence každého z nás nenahraditelná a jedinečná i přestože nás na Zemi žije bezmála sedm miliard.
