V kraji jihomoravském se nalézá jedno místo na kopci vyvýšeném a něčím kouzelném. Je to místo, kde nespoutaná příroda je tu cítit takřka fyzicky a téměř na každém kroku. Prudký a studený vítr se mi zarývá do vlasů a do očí a já pociťuji příchod chladné zimy. Na tomto místě jakoby očarován lehkostí mě přepadá bázeň. Člověk tu kráčí a pod nohama cítí jakousi nevšední lehkost a malebnost, která tvoří tuto krajinu. Má pocit, že už není na zemi, ale někde v prostoru. A pak se zdá, že už není prostor a není ani čas...
