V současnosti, pokud si najdu volnou chvíli (zpravidla krátce před spaním) čtu velice zajímavou publikaci, kterou vydalo nakladatelství Karolinum UK s názvem Klima a jeho změna v důsledku emisí skleníkových plynů. Je nutno uznat, že v podstatě jsme si zvolili naši životně nezbytnou a důležitou troposféru za experimentální prostředí a zkoušíme co všechno snese, ale nezvolili jsme si zrovna moc dobré prostředí pro experiment, protože se nám to může poměrně rychle vymstít. Zmíněnou publikaci vřele doporučuji všem, kteří se chtějí o této problematice podrobně dovědět veškeré souvislosti, které s tímto tématem souvisí. Co ještě stojí za zmínku, že vědci letos v listopadu provedli v Antarktidě doposud nejhlubší vrt do ledovce (do hloubky 3 270 metrů) a zjistili, že se v současnosti vyskytuje nejvíce oxidu uhličitého v atmosféře a jeho vzrůst je 200krát rychlejší než za posledních 650 000 let. Ale co se dá dělat. Můžeme si za to sami a za tu chvíli, co jsem psal tento článek jsme do atmosféry vypustili 159 817.4 tun oxidu uhličitého.
