Svědectví o katastrofě


Do 26. února je v galerii Opera v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě otevřena výstava nizozemského fotografa Roberta Knotha Poloviční život - Lidské osudy, poznamenané jaderným odpadem z ruského zařízení Majak. Drtivé svědectví o osudech lidí z vesnice Musiljumovo představuje fotograficky silný zážitek a zároveň zneklidňující memento. Lidé, které Knoth fotografuje, nežijí normálním životem. Obrazy z ulic a domovů nenápadným způsobem dokumentují jejich osudy, které ovlivnil jaderný průmysl. Vesnice Musiljumovo leží na Urale v těsné blízkosti jaderného komplexu Majak. Ten byl od roku 1948 nejdůležitějším sovětským zařízením na výrobu plutonia a zpracování vyhořelého jaderného paliva. Jeho historie je jedním dlouhým řetězcem jaderných katastrof, ekologických havárií a hazardování s lidskými životy. Mezi lety 1948 - 56 vypouštěl závod vysoce radioaktivní tekuté odpady přímo do nedaleké řeky Teči, kterou více než 124 tisíc tamních obyvatel využívalo jako zdroj pitné vody a bylo tak vystaveno obrovským dávkám radioaktivity. Pokud si najdete čas, tak si na výstavu určitě zajděte. Mě se místy svíralo hrdlo v krku při čtení některých komentářů k jednotlivým fotografiím. Nejvíce emotivní dojem na mne udělaly fotografie z muzea embryologie v Čeljabinsku, kde jsou uloženy mrtví novorozenci z vesnice Musiljumovo. Veškeré porody byly nutné provádět ve státní nemocnici a když se novorozeně narodilo mrtvé, bylo okamžitě od matky odňato, aby jej vůbec neviděla. Někteří novorozenci a embrya krátce po katastrofě vypadaly jako zmumifikované ryby. Myslím si, že toto je důkaz toho, kam až může dosáhnout lidská nezodpovědnost a varování před jadernými katastrofami a jak daleko může tato nebezpečná hrozba dojít. Autorem fotografie je Robert Knoth.

>> více informací včetně celé fotogalerie na stránkách greenpeace.cz