Někde mezi hranicemi myšlení

Často bloudím ve své duši jako někde na okraji skály a hledám. Hledám skutečnou podstatu svého života, i když ji možná nenajdu, tak stále hledat budu. Je to jakási dlouhá cesta, která mě nutí se zastavit a zamyslet nad sebou. Není to jenom o zamyšlení nad sebou, ale nad životem jako takovým, jakožto něčím naprosto výjimečným a jedinečným. Uvědomění si sebe sama, že život je něčím jedinečným na jedné planetě obíhající kolem jedné z mnoha hvězd ve vesmíru. Počet všech zrnek písku na všech pouštích a plážích na Zemi by nestačil na celkový počet hvězd, které se ve vesmíru vyskytují. A to už je vážný důvod k zamyšlení.