Experiment s perspektivou


Musím uznat, že jsem se ještě nijak nepokusil o složené panorama, pokud pominu neúspěšné pokusy při výhledu z balkónu. Všem, co se o tento nejednoduchý a velice zajímavý experiment pokusily, smekám klobouk dolů, neboť jsem zjistil, že nic není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Uznávám, že vše by bylo mnohem jednodušší s použitím panoramatické hlavy na stativu, ale takové příslušenství nevlastním. První kámen úrazu je obloha a rozdíly jasu mezi jednotlivými snímky, které do sebe skládáte, neboť obloha má v různých úhlech pohledu rozdílnou jasnost a jinou tonizační hloubku. V tomto problému hodně pomůže polarizační filtr, který si do určité míry s rozdíly jasu poradí, ale zcela je neodstraní, takže je nutné pořídit co největší možný počet snímků. Zásadní problém, který jsem ještě ne zcela odstranil je vliv perspektivy, se kterým je nutné se vypořádat. Nabízí se možnost fotografování pomocí posouvání místa stanoviště, ale výsledný efekt nezíská zdaleka tak vysokou prostorovou hloubku a snímek je pouze širokoúhlý, ale ne perspektivní. Nejpodstatnější je bezesporu plynulé a návazné spojení jednotlivých fotografií, což vyžaduje určitou dávku trpělivosti a pečlivosti, načež výsledná složenina ani za moc nestojí. Inu posuďte sami. Jsou to mé dva první experimenty s panoramatickou fotografií, tak určité nedostatky berte s rezervou:-) Na prvním snímku je ulice Sjízdná s autobazarem. Druhý záběr je zachycený z autobusové zastávky Řecká, asi padesát metrů od místa mého bydliště. Za případné komentáře, které mne určitě potěší, předem děkuji.