Vědci z britského Hadleyho střediska pro předpovědi a výzkum klimatu (Hadley Centre for Climate Prediction and Research, HCCPR) nemají růžové vyhlídky do budoucna. Posuďte sami.
Zvýšení mořské hladiny
Grónský ledový příkrov se hroutí. Po jeho úplném rozpadu se hladina moří zvedne o 6 až 7 metrů. Ustupovat začíná rovněž Západoantarktický ledový štít, jehož přispěním bude oceán o 5 metrů výše než dnes. Je vysoce pravděpodobné, že led v Arktidě bude v letních měsících úplně roztávat, takže lední medvědi a další polární druhy zvířat mají prostě smůlu. Moře zaplaví pobřeží a města po celém světě, nejvíce pak v Africe a Asii.
Zkáza deštného pralesa
Amazonský deštný prales zanikne, protože objem dešťových srážek v této části světa se radikálně sníží. Prales bude nahrazen savanou, tedy krajinou stepního charakteru. Každému musí být jasné, že globální biodiverzitě bude touto změnou uštědřen drtivý úder, vždyť Amazonská pánev je domovem milionů druhů zvířat. Minimalizována bude i schopnost Země pohlcovat CO2. Ba co víc. Je téměř jisté, že oceán a půda začnou CO2 ve stále větším objemu uvolňovat, takže celý proces globálního oteplování se ještě více urychlí.
Zhoršení klimatických podmínek
Podnebí ztrácí svou stabilitu, protože oteplování vnáší do povětrnostních systémů více energie. Negativním důsledkům se nevyhne žádné místo na Zemi. Extrémní výkyvy počasí budou na denním pořádku - záplavy, sucho, hurikány, cyklóny, lesní požáry, invaze škodlivého hmyzu... Šíření pouští, nedostatek vody, hladomor. Vyšší teploty povedou k hladomoru, který přímo postihne 400 milionů lidí. S akutním nedostatkem pitné vody se budou potýkat 3 miliardy obyvatel. Války o poslední vodní zdroje mezi sebou povedou státy v Africe a centrální Asii. Problémy s vysycháním vodních toků budou mít lidé v četných regionech od Indie přes Arabský poloostrov až po USA. Africká jezera a mokřady vyschnou. Rybáři nebudou mít co lovit. Produkce obilnin poklesne o 400 milionů tun. Lidé ze severu Afriky budou hromadně utíkat před nesnesitelnými podmínkami, do jakých je klimatické změny uvrhnou. Peruánské ledovce roztají a region postihne katastrofální sucho.
Šíření nemocí
Už nyní si hmyzem přenášené choroby vyžádají každým rokem milióny lidských životů. Na malárii umírá ročně 1.5 až 2.7 milionů lidí. Teplejší klimatické podmínky usnadní šíření nakažlivých chorob z tropických oblastí směrem k pólům. Riziku nákazy horečky dengue bude vystaveno 55 procent světové populace, tedy o 30 procent více než v roce 1990. Stoupat bude i počet nakažených malárií a žlutou zimnicí.
Zhroucení ekosystému
Jen velmi málo ekosystémů se dokáže přizpůsobit dramatickým změnám podnebí. Pětina zemského povrchu dozná výrazných změn - arktickou tundrou počínaje a mlžným lesem v australském Queenslandu konče. Polovina současných přírodních rezervací ztratí smysl své existence, protože nebude mít co chránit. Zmizí pětina pobřežních mokřin. Jakmile množství planktonu ve vodách severního Atlantiku poklesne o 50 procent, mořský ekosystém v této části planety se zhroutí. Na celém světě vyhyne až 40 procent druhů ptáků, 70 procent motýlů a 45 procent plazů. V Evropě tento osud čeká 38 procent druhů ptáků a 20 procent rostlin. Po teplotním vzestupu o 3,7 stupně Celsia budeme muset do knihy vyhynulých druhů zvířat zapsat 40 procent druhů savců v Africe (na jihu Afriky až 54 procent).
Kolaps oceánské cirkulace
Je reálné, že globální oteplování způsobí kolaps mořských proudů v Atlantském oceánu. Golfský proud přestane do Evropy transportovat tepelnou energii a teplota ve Velké Británii se v důsledku toho sníží v zimě o 10 stupňů Celsia.