Vždycky mi začátky nových roků připadají více či méně sentimentální a melancholicky laděné z konce Vánoc a toho všeho kolem na co jsme se těšili a nyní je už za námi. Člověk se snaží sám sebe popohnat nějak dál, i když mi to připadá čím dál těžší čím jsem starší (a to jsem mladý). Je to nějaký vnitřní svět, ve kterém každý z nás žije. Naše vnitřní já k nám promlouvá a řeší s námi všechno možné i nemožné, někdy i nereálné. Život je někdy překvapivý nečekanými událostmi, tak doufám že letos nás překvapí něčím hezkým.
