Inverzní počasí, nepříjemný mráz a soumrakové světlo u řeky mi připomnělo ruské básníky, kteří se nechali inspirovat drsnou krajinou i rázem počasí. Když E. Manet vystavil roku 1863 v Sabonu obraz Snídaně v trávě, který vyvolal skandál, stal se uznávaným vůdcem skupiny mladých malířů, navštěvujících Café Guerbois, přestože se nikdy nestal impresionistou v pravém slova smyslu. V úzkém smyslu jde o zachycení skutečnosti v plenéru, pracující s paletou čistých barev, jež se spojují ve výsledný obraz teprve na divákově sítnici. Barva je vlastně světlem a vzniká rozkladem slunečního paprsku, proto se soustřeďovali impresionisté na zobrazování světelných reflexů, vybírajíce si k tomu účelu vhodné náměty. Zejména krajiny s vodními plochami:-)
